Jak se provádí u posudků výpočet ramene vnitřních sil z?

Nejprve se podívejme, jak Eurokód definuje rameno vnitřních sil:

Příklady

1) Směr dvouosého ohybového momentu a směr smyku se liší o méně než 20°.

Jedná se o nejběžnější případ, kdy směr dvouosého ohybového momentu (směrem spádové přímky roviny přetvoření) a výsledné smykové síly jsou stejné nebo téměř stejné. Hodnoty z a d se vypočítají automaticky, jak je znázorněno na obrázku.

2) Směr dvouosého ohybového momentu a směr smyku se liší o více než 20°.

Rameno vnitřních sil z je definováno stejným způsobem. V tomto případě jsou však hodnoty z nižší. A to by mohlo nepříznivě ovlivnit následně vypočtený posudek smyku.

V tomto případě je třeba vzít v úvahu hodnotu z ze směru smyku. Pro náš průřez by tedy měla být téměř stejná jako v předchozím případě. Více se dočtete ve článku Shear v kapitole Lever arm of internal forces. Proto se objeví ve výsledcích následující varování.

V tomto případě doporučujeme použít uživatelsky definovanou hodnotu z. Tuto hodnotu lze nastavit například jako vzdálenost vrstev výztuže (tlačená tažená výztuž) v Editoru výztuže -> Uživatelská nastavení -> Průřez

3) Průřez plně zatížený tlakem

V průřezech plně zatížených tlakem se neobjevují žádné zóny v tahu. Nelze tedy určit rameno vnitřních sil z a použije se výchozí hodnota z = 0,9 d. Tato hodnota definována normou s předpokladem, že není zavedena žádná osová síla.

Závěr

Vždy zkontrolujte hodnotu ramene vnitřních sil z použitou pro posudek smyku. Jak jste mohli vidět, mohou nastat neobvyklé situace, kdy je třeba automaticky vypočtenou hodnotu ručně upravit.